Měli byste vědět | Zet Solar s.r.o.

Zet Solar s.r.o.

Měli byste vědět

PŘIPOJENÍ K DISTRIBUCI – Bez správného sloupku nepřipojíte fotovoltaiku k distribuci.

U starších domů elektroměrové sloupky nejsou v souladu s aktuálně platnými předpisy prakticky ve 100 procentech případů. Ani nad drobnými nedostatky přitom nelze mávnout rukou, protože distribuční společnosti odmítají fotovoltaiky s nevyhovujícími sloupky připojit,“ upozorňuje Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies, která má na kontě nejvíc domovních instalací solárních elektráren na českém trhu.

Pokud se pozastavujete nad tím, jak je možné, že tolik sloupků neodpovídá současným pravidlům, má to hned dvě příčiny. Jednou je klasický vývoj. Předpisy se v čase mění a co platilo před lety, jednoduše neplatí dnes. A pak je tu skutečnost, že sloupek domu s vlastním zdrojem elektřiny musí splňovat jiné normy než sloupek klasického domu bez zdroje. Problém tak často řeší i novostavby, které s instalací fotovoltaiky nepočítají už v projektu.

„Zatímco klasické rodinné domy musí kvůli kolaudaci splňovat tzv. podmínky připojení k nízkému napětí, domy s vlastním zdrojem musí splňovat podmínky připojení pro výrobny elektřiny, jejichž kritéria jsou přísnější,“ vysvětluje Jaroslav Šuvarský.


Jiný kraj, jiný sloupek

Jak tedy elektroměrové rozvaděče mají vypadat podle jednotlivých distribučních společností? Pravidla se skutečně značně liší. Určující bývá to, kde se daná nemovitost nachází.

Požadavky ČEZ:

  • Sloupek vždy musí obsahovat dva tzv. „kříže“ neboli musí být dvoutarifní – tedy připravený k osazení elektroměru a hromadného dálkového odpínání (HDO): 1. kříž = elektroměr, 2. kříž = HDO nebo aspoň příprava na něj. HDO jednak spouští dvoutarifní spotřebiče, jednak v případě fotovoltaiky slouží k odstavení elektrárny (viz níže).
  • Dvířka sloupku mohou být plastová nebo plechová. Pod dvířky může být další krycí plech (u starších sloupků to často bývá), avšak toto pravidlo se průběžně mění (ještě nedávno byl další krycí plech zakázán).
  • Veškeré vodiče musí být barevně rozlišeny v souladu s pravidly platnými od začátku roku 2020, a navíc musí být ještě označeny návlečkami s popisem.
  • Všechny vodiče musí splňovat minimální průřezy podle hodnoty hlavního jističe.
  • V elektroměru nesmějí být hliníkové vodiče.
  • Součástí sloupku – pokud je v něm osazeno HDO – musí být i ovládací relé, které slouží ke spínání dvoutarifních spotřebičů (bojler, elektrokotel, tepelné čerpadlo…). Umisťuje se pod stávající HDO na tzv. „L“ držák nebo ke stávajícím jističům. Praktická rada: Pozor na to, aby relé bylo opravdu funkční. Může se to zdát komické, ale v praxi se opravdu dost často stává, že si lidé upravují sloupky sami, neodborně, a pak se diví, že relé je nefunkční a oni se sprchují studenou vodou.
  • Dále je třeba vyvést ve sloupku vodič označený N0 % a u střídače fotovoltaiky zapojit tzv. „krizové HDO“, které slouží k tomu, aby ČEZ mohl v případě nouze odpojit fotovoltaiku od sítě. K tomu může dojít pouze v přesně vymezených situacích specifikovaných v Energetickém zákoně (během naší praxe jsme se s takovým zásahem zatím nesetkali).

Příklad opravy z nevyhovujícího sloupku na vyhovující: nový elektroměr, nové HDO, nové oddělovací relé


Požadavky EG.D (dřívější E.ON Distribuce elektřiny):

  • Na rozdíl od ČEZ, u EG.D v současnosti sloupek nemusí obsahovat dva tzv. „kříže“ (1. kříž = elektroměr, 2. kříž = hromadné dálkové odpínání (HDO), nebo aspoň příprava na něj). Ve smlouvě o připojení společnost ale uvádí, že pokud se toto pravidlo změní, je třeba tomu sloupek přizpůsobit do tří měsíců. Proto v S-Power Energies instalujeme dva kříže rovnou, i když to není povinné.
  • Pokud se instalují dva kříže, je třeba vedle hlavního jističe umístit také dva jističe HDO. Za současných podmínek (v polovině roku 2021) to ale nutné není.
  • Všechny vodiče musí splňovat minimální průřezy odpovídající hodnotě hlavního jističe.
  • V elektroměru nesmějí být hliníkové vodiče.
  • Veškeré vodiče musí být v souladu s pravidly barevně rozlišeny, a navíc musí být ještě označeny návlečkami s popisky, které jsou jasně definované v připojovacích podmínkách.
  • U přípravy na oddělovací relé neboli převodník (který nahrazuje HDO a který si posléze osadí EG.D) musí být povinně vyvedeny 2 červené vodiče.
  • Pokud dojde k výměně starého rozvaděče nebo hlavního domovního vedení, je třeba umístit elektroměrový sloupek na veřejně přístupné místo. V minulosti elektroměry často bývaly v zádveří. Technici EG.D upřesňují umístění sloupku i při instalaci fotovoltaiky. Instrukce bývá ve smlouvě o připojení.

Elektrosloupek nachystaný dle požadavků PRE a čekající na dodělání od techniků PRE


Požadavky PRE:

  • Základní podmínkou jsou opět 2 kříže (elektroměr a HDO, nebo příprava na něj).
  • Elektroměr musí být umístěn vždy na hranici pozemku. Pokud tam není, musí se přesunout.
  • Zcela klíčová je podmínka, že zásadní úpravy sloupku, resp. jeho připojení, může vyřešit pouze licencovaný pracovník společnosti PRE. Zákazník si tak na toto (na rozdíl od ČEZ a EON) nemůže sjednat vlastního elektrikáře. Nemůže to vyřešit ani firma, která instaluje fotovoltaiku. Ta může vše pouze připravit, např. postavit nový sloupek, pokud původní nebyl na hranici pozemku.

  • Jak vypadají nejčastější úpravy?

    Hlavní jistič mnohdy nevyhovuje požadavkům z hlediska zkratové odolnosti. Zkratová odolnost jističe musí být 10 kA, ale stává se, že je tam jen 6 kA, nebo dokonce méně. Stejné pravidlo platí i pro jističe HDO. Zkratová odolnost je uvedena v popisku na jističi.

    Na nesrovnalost můžou poukazovat i nestejně barevné ovládací páčky jističů. Schválené jističe mívají po celé délce stejnou barvu (viz ilustrační foto).

    Vyměnit neschválení jističe za schválené obvykle nebývá nijak složité, stejně jako některé další úpravy. Pokud jsou ale nepopsané a barevně neoznačené všechny vodiče, je to překvapivě náročnější úkon. Barevné označení se totiž nedá udělat lusknutím prstů. Bývá nutné tzv. „předrátovat“ celý sloupek, což znamená větší časovou investici technika, a tedy i vyšší poplatek.

    Stejně tak je nutné kompletně „předrátovat“ celý sloupek i v případě, že elektroměr a HDO nejsou na stejné premixové desce. To je speciální elektroměrová deska lisovaná z izolantu, která se vedle pružnosti a odolnosti proti mechanickému poškození vyznačuje také odolností při teplotách do 80 °C a zpomalováním šíření plamene. (Mimochodem, smí se používat pouze v rozvaděčích, které jsou k tomu přímo určeny.) Pokud tato deska není jednolitá, je to v podstatě jen kosmetická vada, ale její náprava je paradoxně poměrně nákladná. Pravidla jsou totiž v tomto směru striktní, a pokud celý sloupek není osazen na jednotné desce, distribuční společnost solární elektrárnu nepřipojí.

    Nevyhovující jistič (jedna celožlutá páčka namísto všech tří) a chybí oddělovací relé, na druhém obrázku obojí opraveno (celožluté páčky u jističe + doinstalované bílé oddělovací relé)


    Na územích spadajících pod ČEZ Distribuci bývá problém s chybějícím ovládacím relé nebo s chybějícími vodiči pro krizové HDO. Pokud mezi sloupkem a střídačem solární elektrárny není fyzicky natažený vodič pro krizové HDO, bývá nutné instalovat ještě bezdrátové ovládání. To obvykle představuje další náklad cca 3 500 korun.

    Zejména u starších sloupků bývá velmi častým problémem jejich nevhodné osazení – například v dřevěném obložení či za plechovým krytem (ČEZ Distribuce plechové krytí nově toleruje, ale u EG.D je to problém). Vyloženou specialitou pak bývají případy, kdy jeden sloupek zahrnuje několik odběrných míst (například tři). „V takových situacích bývá mnohdy úprava společného sloupku zdrojem výrazných sousedských sporů. Cenově totiž vyjde prakticky nastejno upravit kompletně sloupek pro všechny domácnosti jako vyvést z něj ven pouze jedno odběrné místo do samostatného sloupku. Problém je, že fotovoltaiku chce obvykle jen někdo a zbývající domácnosti pak odmítají finanční účast na úpravě, která sahá až do desítek tisíc korun, jakkoli by se tím výhledově řešil problém i pro ně,“ uvádí příklad z praxe Jaroslav Šuvarský.

    Příklad sloupku již upraveného podle předpisů EG.D


    Na kolik změny vyjdou?

    Jak už bylo naznačeno, rozptyl cen za úpravy elektroměrných rozvaděčů je značný – od jednotek až po desítky tisíc korun. Nejčastěji lze problém vyřešit v závislosti na složitosti a délce práce technika do 6 000 korun, jsou však i náročné případy – jako např. nestandardní víceelektroměrové rozvaděče – kdy je nutné počítat s částkou přesahující 20 tisíc korun. Bohužel jde o částku, na niž se nevztahují žádné dotace a nelze ji ani zahrnout do částky za instalaci solární elektrárny.

    Teoreticky se na některých úpravách dá ušetřit instalací systému s nulovým přetokem, takové řešení však má svá podstatná „ale“:

    „Nulový přetok se dá zařídit střídačem. Ten může výrobu panelů omezit pouze na aktuální spotřebu domu, ovšem pak se potenciál vlastního zdroje zdaleka nevyužije naplno. Jednak není možné v takovém režimu využít fotovoltaiku k nahřívání teplé užitkové vody, a navíc zcela odpadá benefit tzv. virtuální baterie, která by umožnila zpeněžit přetoky odeslané do sítě, a tím ještě umocnit úspory. V bezpřetokovém režimu lze maximálně uložit část přebytečné energie do baterie, ta ale rozhodně nepojme vše,“ uzavírá Jaroslav Šuvarský. Sloupek se navíc i v takovém případě obvykle aspoň částečně upravit a zkontrolovat musí.

    Příklad opravy z nevyhovujícího sloupku na vyhovující: z nejednotné premixové desky byly nové součásti předělány na jednotnou desku.

    Zdroj: tzb-info.cz aktualizace k 20.10.2022


    Bezpečnost fotovoltaiky, mechanická odolnost – bezpečí investice

    Fotovoltaické systémy na budovách je nutno vnímat v jejich kontextu. Při návrhu systému je nutné zhodnotit stav konstrukce objektu, a to nejen z hlediska dostatečné statické únosnosti jednotlivých prvků, ale i na jejich fyzický stav. Po instalaci fotovoltaického systému se například výměna střešní krytiny nebo dokonce oprava konstrukce střechy stává mnohem komplikovanějšího a nákladnějšími, často (bez demontáže elektrárny) i nemožnou akcí.

    Plánování elektrárny by mělo vycházet z místních podmínek, tedy intenzity větru, sněhových srážek, typu okolní krajiny a tvaru, stavu a konstrukce budovy. Fotovoltaický systém nezatíží stávající konstrukce pouze staticky vlastní hmotností ale i dynamicky – změní zatížení, které na konstrukce vyvíjí vítr. Zejména v případě instalací na plochých střechách, kdy se fotovoltaika zpravidla montuje na pomocné konstrukce upravující orientaci modulů vůči slunci z důvodu optimalizace výnosů, je nutné zvážit pravděpodobnost vzniku sněhových závějí a následné další přitížení konstrukcí budovy.

    Při plánování systému je třeba pečlivě volit jeho komponenty – jejich únosnost, technické řešení, kvalitu použitých materiálů a zpracování s ohledem na předpokládanou životnost, místo a způsob instalace.

    Montážní systém je nejméně nákladnou ale i nejhůře přístupnou a těžko kontrolovatelnou částí nástřešních instalace. Kvalitní konstrukce by proto kromě mechanické odolnosti vůči v místě platným hodnotám zatížení měla být zcela bezúdržbová z nekorodujících a UV záření odolných materiálů. V případě kotvení přes střešní krytinu je potřeba zvážit řešení detailů tak, aby byla eliminována možnost zatékání do konstrukce střechy. Je vhodné použít řešení významných výrobců fotovoltaických montážních systémů. Experimentování s cílem ušetřit s ohledem na celkovou investici zanedbatelnou částku se do budoucna může vymstít.

    Nejdražší součástí celé solární elektrárny jsou přes dramatický pokles ceny v posledních dvou letech fotovoltaické moduly. Na jejich mechanickou odolnost působí na střechách v našem podnebí mnoho negativních vlivů. Musí odolat teplu, mrazu, vodě, sněhu, ledu, větru či jiným náhodným zatížením. To vše samozřejmě po dobu minimálně 20leté životnosti v různých vzájemných kombinacích a cyklech. Odolnost modulu zajišťuje krycí sklo, pod kterým jsou umístěny fotovoltaické články. Sklo je (v případě většiny krystalických modulů) olemované zpravidla hliníkovým rámem.

    Důležitým parametrem skla je jeho únosnost, a to jak ve směru tlaku, tak sání. Hodnota 2400 kPa vlastní některým levnějším modulem není pro všechny oblasti vyhovující. V případě střešních instalací to platí o to více s ohledem na možnost nejen „normového“ zatížení, ale i případných závějí či v opačném směru turbulentního proudění vzduchu a z toho plynoucího sání zejména v oblasti okrajů či rohů střechy.

    Rám modulu má za úkol držet vlastní kompozit skla, článků a krycí fólie a chránit jej před mechanickým poškozením. Musí také zamezit přístupu vody mezi jednotlivé vrstvy kompozitu. Tuhost rámu je důležitá jak pro ochranu při dopravě a instalaci, tak zejména kvůli instalaci na střechu. Je vhodné vyhnout se vetchým rámům s rohovými spoji z plastových spojek nebo jen slisovaného profilu. Nevhodné jsou i rámy z dutých profilů, které zatékající a mrznoucí voda v průběhu několika let spolehlivě zničí.

    Při výběru modulu je dobré se také dívat na certifikace a testy, kterými modul prošel. Renomovaní výrobci zkoušejí své výrobky v testech nad rámec norem. Na trhu jsou například moduly, které jejich výrobce testuje na odolnost proti kroupám s dopadovou energií až 23× větší než je požadavek normy.


    Požární (ne) bezpečnost

    I když je objektivita některých zpráv v médiích pochybná, nelze popřít, že fotovoltaické zařízení jsou potenciálním nebezpečím pro stavbu z hlediska možné příčiny požáru. Toto riziko je však relativně malé – například podle statistik BDJ Versicherungsmakler GmbH & Co., Vedoucí společnosti v oblasti pojišťovnictví v Německu byla fotovoltaika v roce 2009 příčinou asi jen u každého tisícího požáru. Tato skutečnost se odráží i ve faktu, že pojišťovny fotovoltaiku nevnímají jako rizikový faktor při pojišťování objektů.

    Problematika bezpečnosti fotovoltaických systémů z hlediska požární ochrany spočívá v tom, že u běžných systémů nelze vypnout jednosměrné vedení (mezi moduly a měničem) a jednotky hasičů proto musí postupovat jako při zásahu pod napětím, což znamená použití práškové nebo CO2 hasicí směsi, což je však standardní součást výbavy jednotek stejně tak jako nových rodinných domů. Je nutné však připomenout, že fotovoltaické moduly ztrácejí svůj výkon v závislosti na teplotě – v případě požáru střechy je teplota natolik vysoká, že fotovoltaické moduly nemají již prakticky žádný výkon.

    Většina případů požárů fotovoltaických zařízení způsobených fotovoltaikou samotnou je podle statistik způsobena poruchami hlavně na rozvaděčích a měničích napětí.

    Měnič je nutné instalovat podle doporučení výrobce, zejména co se umístění a prostoru v jeho blízkosti týká. Zpravidla jsou předepsány vzdálenosti od případných překážek z důvodu chlazení. Je vhodné toto zařízení umístit v poloze chráněné proti vlivům počasí, (déšť, slunce) ačkoli kvalitní výrobky mají krytí IP65 určené pro umístění ve venkovním prostředí. Umístění v chráněném, chladném a stinném prostředí má jednoznačně pozitivní vliv na výkon a životnost zařízení, nebo jeho částí.

    Fotovoltaické moduly zpravidla obsahují zcela minimální množství hořlavých látek (připojovací krabice, konektory a izolace kabeláže) a jejich potenciál jako příčiny vzniku většího požáru je mizivý. Častěji jsou případy zničení nekvalitních modulů vypálením připojovacích krabic v důsledku nekvalitních spojů, netěsnosti nebo použitého materiálu s nízkou tepelnou odolností. Také nepřesností výroby způsobený vzájemný kontakt jednotlivých článků vede k místnímu přehřívání a následnému zničení modulu.

    Kabelové trasy stejnosměrného vedení je vhodné vést v nehořlavých chráničkách, v ideálním případě odděleně plusové a minusové, zda v kabelovém žlabu s oddělovací přepážkou. Minimálně pro části vedení vystavené vlivům počasí (vlhkost, změny teplot, UV záření) je třeba trvat na použití vysoce kvalitních kabelů pro tyto účely určených. Poškození vedení, které vzhledem ke zvýšenému odporu a následnému přetavení vedení v daném místě může způsobit elektrický oblouk a následný požár, může vzniknout při instalaci tak při provozu. Ve zvýšené míře je proto nutné dbát na jeho plánování a provedení ve vztahu například k ostrým hranám, hořlavým materiálem či plánu údržby a podobně. Bezpečnost vedení ovlivňuje i výběr konektorů a jejich pečlivé zapojení. Špatně zapojený zda časem samovolně uvolněný konektor je rizikem stejným jako poškozené vedení. Vhodným výběrem vodotěsných konektorů s pojistkou proti samovolnému uvolnění můžeme toto riziko v podstatě eliminovat. Dobré je zvážit instalaci tzv. protipožárního spínače pro každou sérii modulů (string) umístěného v jejich blízkosti. Spínače jsou zapnuty pouze v případě odběru na straně AC. V případě odpojení elektrické přípojky objektu při požárním zásahu se takto všechny stringy odpojí a vedení za spínači tak není dále zdrojem nebezpečí.


    Provozní bezpečnost – spolehlivost

    Je ovlivněna souborem výše uvedených faktorů bezpečnosti mechanické a požární, ke kterým se připojuje hledisko vlastního výkonu elektrárny. Výkon elektrárny v průběhu celého roku přímo závisí na parametrech jednotlivých zařízení, na účinnosti modulů, jejich charakteristice v závislosti na míře osvitu, teplotě ale i na dimenzi (průřezu) kabeláže, účinnosti a pracovním rozsahu měničů.

    S ohledem na dlouhodobost investice by se neměla zapomínat ani historie a důvěryhodnost výrobce a délka záruky.

    Pro minimalizaci ztrát, způsobených případnými výpadky FVE i při dodržení výše uvedených doporučení, je vhodné do systému zařadit monitoring celého zařízení. V současnosti jsou na trhu dostupné systémy, které umožňují sledování chování elektrárny v prakticky reálném čase. Vlastník nebo správce elektrárny je takovým zařízením informován sms zprávou, emailem nebo faxem o případném výpadku či anomáliích majících vliv na výrobu energie. Navíc může neprodleně reagovat zajištěním okamžitého cíleného servisního zásahu, který zabrání ztrátám na výnosu. Dobrý monitorovací systém je zpravidla schopen archivovat data od začátku zapojení elektrárny a lze tak porovnávat a kontrolovat výnosy na denní, týdenní, měsíční nebo roční bázi. Některé systémy nabízejí dokonce aplikace například na iPhone, takže data ze své elektrárny má uživatel v dispozici neustále.

    Na spolehlivost má samozřejmě vliv i péči o instalaci. Nejen z hlediska výnosu je výhodné například úklid sněhu v zimě, ale i pravidelné (například jednou ročně) prohlídky celého zařízení. Možná tak předejít poruchám a výpadkům, ale i větším škodám na vlastní elektrárně a prostředí, ve kterém se nachází.

    facts-img

    30

    let garance na výkon FVE panelů

    facts-img

    15

    let garance na mechanické části FVE panelů

    facts-img

    10

    let garance na baterie

    facts-img

    10

    let garance na střídač